Nezbytnou součástí silničního provozu jsou bezesporu značky. Právě ony nám říkají, jaká jsou na konkrétní silnici omezení, a jakými pravidly konkrétně bychom se na daném místě měli řídit. To je samozřejmě v pořádku, problém je, že tato značení jsou leckdy matoucí, zvláště když někde dokonce máme dvě protichůdné značky. Je pak povinností řidičů, aby věděli, která co znamená, a kterou konkrétní by se měli řídit. V první řadě jsou zde samozřejmě typy značek. Máme například zákazové, které nám zakazují určitou činnost. K nim například patří zákaz stání či zastavení, nebo i značka maximální povolené rychlosti, která nám zakazuje jet nad určitou rychlost, případně zákaz vjezdu.
Jednoduše nám říkají, co v daném úseku nesmíme dělat. Dále zde máme značky příkazové. Ty nám naopak říkají, co máme dělat. Ačkoliv nejsou ani zdaleka tak běžné, přesto se zde najdou. Říkají nám, jak se zrovna máme chovat. I na ně můžeme na silnici narazit, a je tedy dobré o nich vědět. V neposlední řadě jsou to značky oznamovací, které nám naopak dávají určitou informaci. Sem patří například informace o hlavních a vedlejších silnicích, ale třeba dojezdové tabule, které nám říkají, jak daleko je to do dalšího města, případně kde je nejbližší sjezd z dálnice. I tyto jsou pro řidiče důležité.
Důležité však je také vědět, jakou mají jednotlivé typy značek posloupnost. Zdaleka nejmenší mají ty, které jsou namalované na silnici. Dále jsou to klasické dopravní značky, napevno zabudované v zemi. Následují dočasné dopravní značky, a nejvyšší prioritu mají policisté řídící na daném místo dopravu. Toto vše však musí řidič znát ještě před tím, než vyjede poprvé na silnici. To je velmi důležité, neboť právě dopravní značky jsou pro bezpečnost provozu velmi důležité. Vždy bychom tedy měli být seznámeni s aktuálními dopravními značkami. Velmi snadno nám to totiž může zachránit život.